Samoorganizace v Národním parku Šumava
V Národním parku Šumava mají být chráněny nebo obnovovány samoorganizační síly přírodního systému. Mají zde být chráněni volně žijící živočichové a divoce rostoucí rostliny, dále má být zachován typický ráz této krajiny a podporovány výzkum a vzdělání. Oblast lze využít pro cestovní ruch a reakreaci za předpokladu, že tím nebude negativně ovlivněno životní prostředí. Národní park Šumava byl založen v roce 1991; cíle Národního parku byly nejprve realizovány na menší části jeho plochy.
Jméno: Šumava se skládá ze slov “šumět” a “Vltava”, což znamená “šumící”.
Plocha: 68 064 ha (680 km²)
Poloha: jihozápad České republiky od Železné Rudy po Smrčinu (1338 m)
Založení: 1991
Nejvyšší bod: Plechý (1378)
Významné vrchy: Plechý, Smrčina, Poledník (1315 m), Zdanidla (1309 m), Plesná (1337 m), Černá Hora (1315 m), Třístoličník (1333 m) a Zhůřská hora (1187 m)
Významné řeky a potoky: Vltava, Vydra, Křemelná, Otava
Slatiny: Tříjezerní slať, Jezerní slať, Chalupská slať, Vltavský luh
Ledovcová jezera: Plešné jezero, Prášilské jezero, jezero Laka
Flora: smrk, borovice, bříza a jedle
Fauna: vydra, rys, tetřev, sýc rousný, jelen evropský, srna, vlk ( byl i ve vzácných případech spatřen ), los, divoké kočky, divoké prase, čáp černý, havran, sokol stěhovavý
Podíl lesů: 81 %
Kulturní památky: Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko-Tetovský kanál, most Rechle v Lenoře
Zajímavosti: pramen Vltavy, Schwarzenberský plavební kanál, Poledník (1315 m, rozhledna), ledovcová jezera, Vydří propast
Návštěvnická centra: Svinná Lada u Borové Lady, Kašperské HoryInformační centra: Kvilda, Březník, Stožec, Poledník, Rokyta, České Žleby
Podnebí: hraniční oblast mezi atlantickou oblastí nízkého tlaku a středoevropskou tlakovou výší
Obyvatelstvo: asi 2000
Zisková odvětví: lesnictví, zemědělství, cestovní ruch
Zadaný cíl a vývoj Národního parku Šumava
Zachování a zlepšení přírozeného živovotního prostředí; ochrana a / nebo aktivování vlastních organizačních sil přirozených systémů; ochrana volně žijících zvířat a divoce rostoucích rostlin; zachování vzhledu krajiny; výzkum a nauka o životním prostředí; využití oblasti pro turistiku a odpočinek bez narušování životního prostředí.
Osvětová práce a výzkum vzorové, zatím však jen 10% lesů vykázáno jako zóna I: což odpovídá ochrannému pásmu IV. kategorie ( Chráněné krajinné oblasti)
